Ve vzduchu visí jaro. Slunce vytáhlo do boje a ptáci nás budí po ránu. Lidé se začnou možná trochu víc usmívat a přestanou se zahalovat a vrstvit do svetrů a kabátů. Odhodí zimní svršky a budou se tulit do nové jarní kůže. Dřív by na ulici začali hrát kluci kuličky a na prašných cestách by se objevily důlky na všechny ty skleněnky a hliněnky. Píšu kluci a trochu se začínám usmívat i já. Klučičí duše na začátku jara, jaká je? Hravá a toužící. A to nejen na jaře, ale i po celý rok. Ale chlapům s klučičí duší jaro jednoduše sluší.
Opravdu asi existuje něco, co my ženy nepochopíme. Mám kamarádku. Je prostřední ze 3 sester. Její otec není rozhodně jako pan král a vládce celého rodu. Rodině pevně vládne maminka. Velká mamma rodu. Pavlik, jak mu v tomto případě budu říkat, je velký milovník zvířat, od králíků po psy konče. Díky tomu, že žijí na vesnici, tak přitáhl domů nespočetně koček a další „havěti“. Ale poslednímu úlovku, se jen tak něco nevyrovná. Všechny tři sestry pomáhaly i s rodinami s přípravou dřeva před zimou. Jak tak ukládají, tak si nejmladší z nich něčeho všimne. Za stodolou „něco“ trčelo do vzduchu. Komínek a pod ní plachta. A pod plachtou byl schovaný traktor. Sestrám nic neřekla a nenápádně se zeptala otce, jak tam traktor dostal, a hlavně, kdo mu ho zaplatil, když má peníze pevně v rukou maminka. „Půjčil jsem si od babičky, hlavně to neříkej, mámě!“ Všichni pokračovali v přípravě dřeva a díky rodinné šeptandě se ostatní postupně chodili dívat na tátův a dědův poklad. „No tak mu k Vánocům koupíme takovej ten zahradní traktůrek, tohle je starej krám!“ zapojil se do debaty manžel té prostřední. “ Já se ho dojdu nenápadně zeptat, až půjde vaše máma vařit kafe.“ Jak dopadly ty výzvědy, když se dědy zeptal, zda by nechtěl nový zahradní traktůrek? Tak mu prý odpověděl. „No jo, ale ten zahradní traktůrek nemá kabinu….to není ono.“ A to my nepochopíme. Ani to, když si někdo musí nutně zabalit do batohu na výlet „křesadlo“, když je přeci praktičtější vzít si zapalovač. Nepochopíme to, ale líbí se nám to. Líbí se nám ty rozšířené zorničky, které se klukům rozsvítí v očích. Vím na 100%, že Pavlikova manželka o traktoru za stodolou ví, ale že s ním hraje tu hru. Taky ví, že má doma kluka. Někdy na zabití, ale kluka.
Chlapi s klučičí duší přeci pojmenovávají lodě po ženách a dokážou se před námi předvádět jako ti malí kluci. Takže jaro vítej a aby se nám mohly začít zapalovat lýtka, tak více mužů s klučičí duší. A já mu asi koupím kuličky …